program klubu

|

výstavy

|

nápojový lístek

|

fotogalerie

|

kde nás najdete

|

kontakty

|

odkazy

|

vzkazy

..... | aktuální výstava          | leden | únor | březen - duben | květen | červen - srpen | září - říjen | listopad

Pavel Horák, phorak@europress.cz

Těšil jsem se, že budu fotografem a budu fotografovat jen to, co chci.   Z prvních šedivých fotografií s oběšeneckou tématikou jsem měl takovou radost   že jsem moji o šest let mladší sestru Jitušku pasoval, ve tři hodiny ráno v Černošicich na půdě,   na hlavní modelku Pavla Horáka. (Ségra dík!) A pak jsem chodil dlouho do školy.   Ke konci studia jsem si z pilnosti dokonce zopakoval ročník! Škola je důležitá...   Teď pracuji. Nefotím co chci, ale mohu to vyfotit tak, jak chci. (trochu kecám)   Pak jsem se málem upracoval! Myslel neustále na práci a protože už mi z toho   bylo nějak psychicky šoufl, začal jsem hledat pomoc. Nakonec mi poradila   jedna psycholožka na Střeleckém ostrově. "Ty jsi tak akorát zralej lehnout si pod konfrontovník!"   Pak zmizela... Vůbec jsem nepochopil, co to mělo znamenat, věděl jsem, že nejsem úplně v pořádku,   ale své pocity jsem přehlušil kroky ulice a šel raději pryč. Neuvěritelné bylo, když jsem na Újezdě   zahlédl plakát - "Abiotické divadlo konfrontovnik." Po shlédnutí úžasného divadla byla špatná   nálada ta tam. Ještě tentýž večer jsem zaneprázdněného režiséra Josefa Rosena kontaktoval   a odvyprávěl mu svůj neuvěřitelný přiběh. No a tak jsem ten kšeft získal a je to tady.(Díky segra...)"